Poradna
Plastová, betonová, samonosná: jakou nádrž na dešťovku vybrat
Rozdíl mezi samonosnou nádrží a tou k obetonování je v rozpočtu klidně pětadvacet tisíc. A nerozhoduje o něm vaše preference, ale to, co je pod zahradou.
V e-shopech vypadá výběr nádrže jako výběr objemu a barvy. Ve skutečnosti se rozhoduje mezi třemi konstrukcemi, které se liší cenou realizace klidně o pětadvacet tisíc — a to, která z nich přichází v úvahu, často nezávisí na vás, ale na tom, co je pod zahradou.
Plast versus beton
Plastové nádrže (polypropylen, polyetylen) váží desítky kilo, usadí je dva lidé s bagrem a jsou levnější. Nekorodují, nezatěžují konstrukci a vyrábějí se v objemech od 1 do 15 m³. Nevýhoda: prázdná plastová nádrž je v podstatě velká vzduchová bublina — v podmáčeném podloží ji vztlak dokáže vytlačit nahoru.
Betonové nádrže váží tuny, takže je vztlak neohrozí a vydrží zatížení shora (dá se přes ně jezdit autem). Potřebujete ale těžší techniku pro usazení a přístup pro jeřáb. Beton navíc vodu mírně alkalizuje, což u zálivky nevadí, u splachování taky ne — problém by to bylo jen u pitné vody, na kterou se dešťovka stejně nepoužívá.
| Plast | Beton | |
|---|---|---|
| Cena nádrže (5 m³) | 25–35 tis. | 35–50 tis. |
| Usazení | bagr, 2 lidé | jeřáb, přístup pro techniku |
| Odolnost vztlaku | nízká, řeší se obetonováním | vysoká vlastní vahou |
| Pojezd shora | jen se zesílením | běžně ano |
| Životnost | 50+ let | 80+ let |
Samonosná, nebo k obetonování
Tohle je u plastových nádrží rozhodnutí, které nejvíc hýbe rozpočtem.
Samonosná nádrž má zesílenou konstrukci (žebrování, silnější stěny) a po usazení se jen obsype zeminou nebo štěrkopískem. Je dražší na pořízení, ale ušetří vám celou položku obetonování — v praxi 15 až 25 tisíc za beton, bednění a práci.
Nádrž k obetonování je levnější, ale bez betonového pláště se v zemi zdeformuje tlakem zeminy nebo ji nadzvedne spodní voda. Obetonování se dělá po vrstvách při současném napouštění nádrže vodou, aby se tlak vyrovnal — je to zdržení o den a nedá se odbýt.
Rozdíl v celkové ceně vychází většinou tak, že samonosná nádrž vyjde levněji, jakmile se má obetonovávat. Levnější nádrž se vyplatí jen tam, kde obetonování stejně potřebujete kvůli pojezdu nebo vysoké hladině spodní vody.
Rozhoduje spodní voda, ne katalog
Při zaměření nás nejvíc zajímá hladina spodní vody. Když je vysoko, nastává situace, kterou laik nečeká: prázdná nádrž se chová jako loď. Voda kolem ní tlačí nahoru a pokud ji nedrží dostatečná váha — betonový plášť, základová deska s kotvením, nebo vlastní hmota betonové nádrže — nadzvedne se, utrhne nátok a zdeformuje potrubí.
Proto se u vysoké spodní vody nedá „ušetřit na samonosné". Buď betonová nádrž, nebo plastová na kotvené desce a obetonovaná. Kdo vám v takovém terénu nabídne levné řešení, buď hladinu neměřil, nebo počítá s tím, že do roka, kdy se to projeví, nebude k zastižení.
Na co se ptát dodavatele
- Měřil jste hladinu spodní vody, nebo to odhadujete podle okolí?
- Je nabízená nádrž samonosná? Pokud ne, je obetonování v ceně?
- Jaké je zatížení nad nádrží — půjde přes ni jezdit, nebo jen chodit?
- Je v ceně základová deska, nebo se dělá jen štěrkopískové lože?
- Kdo dodá doklady o realizaci, které potřebuju k dotaci?
Poslední otázka bývá ta, na které nabídky z e-shopů končí — dodají vám nádrž, ne stavbu, a doklad o provedení instalace vám nemá kdo vystavit.
Řešíte nádrž na konkrétním pozemku?
Napište nám velikost střechy a zahrady a k čemu chcete vodu využívat. Ozveme se s objemem, cenou a s tím, jestli u vás vychází dotace.